Každý specializovaný obor vyniká svým argotem, hantýrkou, žargonem, zkrátka se hemží odbornými a slangovými výrazy, které „mudlům“ (nezasvěceným) dávají pramalý či žádný smysl. Některé z těchto pojmů podrobněji vysvětlíme v dalších samostatných kapitolách, ale začněme nejprve praktickým „slovníčkem“ ICT pro manažery (nebo všechny uživatele, kteří by se rádi v problematice zorientovali).
Slovník ICT pro manažery
Nebudeme zde udávat zcela základní a obecná hesla (jako „laptop“, „prohlížeč“ nebo „e-mail“), nejsme na začátku devadesátých let a nepředpokládáme čtenářskou skupinu z řad seniorů účastnících se kurzu Proč nepřeposílat řetězové e-maily. S následujícími pojmy se pravděpodobně setkáte ve firemním prostředí, v konverzacích a během jednání s IT manažery, vývojáři, techniky apod.
Agile (agilní řízení nebo vývoj)
Moderní přístup vedení projektů nebo vývoje softwaru. Pracuje se v krátkých časových úsecích, na jejichž konci se zpravidla postup práce odprezentuje zákazníkovi, který poskytne zpětnou vazbu. Ta se potom zapracuje v dalším úseku. Agile přístup je opakem klasického (waterfall) modelu založeného na sekvenčním přístupu. Více jsme se tematice „agile vs. waterfall“ věnovali v článku Jaká metoda řízení projektů je pro vás optimální?.
AI (artificial intelligence)
AI (artificial intelligence) je česky umělá inteligence. Rozumíme jí na obecné rovině systémy řešící komplexní úlohy. Na prahu obecné umělé inteligence – tedy takové, která by se v každém ohledu podobala nebo překonávala tu lidskou – zatím nejsme, ale LLM (large language models) v generativní AI, jako je ChatGPT od OpenAI, Gemini od Googlu nebo Copilot od Microsoftu vám mohou pomoci napsat text, vytvořit obrázek, shrnout e-mail apod. Copilot navíc slibuje úzké propojení s balíkem Microsoft 365 (tedy Wordem, Excellem, Outlookem atd.). O AI jsme naposledy psali z byznysového pohledu v článku o investování do umělé inteligence.
Antivirus
Software pro detekci a eliminaci virů, případně malwaru (škodlivého softwaru) obecně. Při kontrole souborů antivirus zjišťuje, zda se nějaká část těchto souborů neshoduje s kódem některých počítačových virů, které má zapsané ve své interní databázi (ta se pravidelně aktualizuje z internetu). Dále antivirus detekuje podezřelé aktivity v zachytávaných datech nebo na jednotlivých portech apod. Přečtěte si více o kybernetickém zabezpečení koncových zařízení, kde píšeme i o antivirovém softwaru.
API (application programming interface)
Jedná se o rozhraní (velmi často webové), které umožňuje komunikaci mezi dvěma různými aplikacemi, která se uskutečňuje pomocí standardizovaných protokolů a formátů dat. Jde o soubor procedur, funkcí, tříd či protokolů dané softwarové knihovny, jiného softwaru nebo i jádra operačního systému, které využívají vývojáři pro tvorbě softwaru. API určuje, jakým způsobem se funkce knihovny oslovují ze zdrojového kódu programu.
Back end (opak front endu)
Jedná se o uživatelsky „neviditelnou“ část softwaru, tedy takovou, která pracuje na pozadí a zařizuje veškeré zpracování dat dané aplikace, tzn. výpočetní logiku, ukládání, načítání, komunikaci atd. V širším slova smyslu nemusí jít o část aplikace, ale i infrastruktury (např. ve vztahu klient-server nebo v telekomunikačních službách). Opakem je front end, který naopak představuje to, co jako uživatel vidíte: design, vzhled tlačítek, to, jak se chovají, když na ně najedete nebo kliknete, i to, jak jsou mezi sebou poskládaná.
BI (business intelligence)
Zabývá se především analýzou velkého množství dat (tzv. big data) a klíčových ukazatelů pro byznys. Používání BI vám pomůže ušetřit čas při získávání informací, a zvýšit tak výkon i efektivitu pracovních procesů ve vaší společnosti. BI projde datové zdroje za vás, usnadní vám rozhodování a poskytne ucelený přehled užitečných a smysluplných informací, které v danou chvíli přesně potřebujete. Přečtěte si více o BI a big data analýze.
BIOS (basic input-output system)
Jedná se o firmware pro osobní počítače, tedy speciální software, který se automaticky spouští po zapnutí počítače. Kontroluje správné nastavení hardwaru a všech připojených zařízení a následně iniciuje spuštění operačního systému. Dnes se setkáte i s UEFI (unified extensible firmware interface, tj. s nástupcem původního rozhraní BIOS – tj. z uživatelského hlediska jde v zásadě o totéž v modernějším kabátku.
BSOD (blue screen of death)
Česky se nazývá „obrazovka smrti“ – jedná se o chybové hlášení Windows (bílým písmem na modrém podkladu – odtud pochází název), které se zobrazí, pokud došlo k závažné hardwarové nebo softwarové chybě, ze které se Windows nedokáže „zotavit“ a jedinou možností je tvrdý restart (který může vést potenciálně ke ztrátě dat). Poslední verze Windows v BSOD zobrazují i QR kód, který po naskenování mobilním zařízením odkáže na webovou stránku, kde je problém více rozepsaný.
Bug
Bugem je míněná chyba softwaru (vhodný český ekvivalent by nejspíš byl „má to mouchy“), v lepším případě se na ni přijde během testování aplikace, v tom horším při jejím využívání. Je možné je rozdělit na malé, velké a kritické, a to podle závažnosti dopadu na vás, tedy uživatele.
Cybersecurity
Anglický výraz pro kybernetickou bezpečnost, můžete se setkat i s argotovým označením „kybez“. Zahrnuje ochranu před neoprávněným přístupem k datům a informacím, kybernetickými a hackerskými útoky a před narušením nebo zneužitím poskytovaných služeb. Jde o velice široké téma, které jsme se pokusili přiblížit v článku digitální sebeobrana aneb stručná příručka kybernetické bezpečnosti (nejen) pro manažery.
Firewall
Doslova „protipožární stěna“. Jedná se síťové zařízení nebo software, sloužící k řízení, a především zabezpečování síťového provozu mezi sítěmi s různou úrovní důvěryhodnosti a zabezpečení, typicky mezi vaší lokální firemní sítí a internetem. Definuje pravidla pro komunikaci mezi sítěmi, které od sebe odděluje, resp. blokuje nevyžádanou komunikaci, protokoly a hackerské útoky. Podívejte se na nejmodernější next generation firewally pro více informací.
Klient
Samozřejmě jde o zákazníka, v IT se tím míní počítačový systém, který není schopný provozovat svým majitelem požadované softwarové vybavení samostatně. Typicky jde o architekturu klient-server, kdy klient posílá požadavky na server (viz dále) a server zašle odpověď a splní požadavek klienta (např. váš webový prohlížeč – klient – zadá požadavek na zobrazení nějaké webové stránky, a tato data prohlížeči pošle právě webový server). Přečtěte si více o IT architektuře.
M365
Kancelářský balík Microsoft 365 (dříve nazývaný Microsoft Office), který obsahuje cloudové i desktopové aplikace Word, Excel, PowerPoint, Outlook a spousty dalších. Pokud by vás zajímalo, co si představit pod onou „spoustou“, mrkněte na náš článek Microsoft 365: Průvodce méně známými aplikacemi.
OS (operation system)
Operační systém, tedy platforma pro spouštění, správu a ochranu aplikací, resp. poskytuje možnost ovládat počítač, vytvořit pro procesy stabilní aplikační rozhraní (API) a přidělovat jim systémové zdroje. Mezi nejznámější patří Microsoft Windows (v žargonu se můžete setkat s mírně nelichotivým označením „Widle“), iOS nebo Linux (v hantýrce „tučňák“) či pro mobilní zařízení Android.
Patch
Česky záplata nebo oprava, jedná se o aktualizaci nějaké aplikace, operačního systému nebo firmwaru, která opravuje nějaký bug nebo bezpečnostní trhlinu či riziko. O patchování a patch managementu jsme psali v článku pohlídejte si aktualizace softwaru ve firmě.
UI/UX (user interface/user experience)
UI je uživatelské rozhraní, tedy to, co vidíte: ovládací prvky, písma, tlačítka, grafika apod. UX je velmi podobné, ale není „vidět“ – navrhuje, zkoumá a testuje očekávání uživatele při používání dané služby, aby se optimálně navrhla.
Zero day
Typ kybernetického útoku, při kterém se využívá zranitelného místa, kterého si jeho vývojáři (ani nikdo jiný) zatím nejsou vědomí. Útočníci tak mohou do oslabeného softwaru nahrát další škodlivý malware. Přečtěte si, jak posílíte svoji ochranu firemních dat.
→ Tip: Přečtěte si více o tom, jak získáte hackery na svoji stranu pomocí penetračních testů.
Základy IT – software
Programové vybavení – tedy obecně počítačové programy, které provádějí nějakou činnost. Software můžeme rozdělit zejména na systémový a aplikační.
Systémový software
Běžně se s ním obvykle přímo nepracuje (na rozdíl od aplikací). Spadá sem firmware, sloužící pro základní operace, bez kterých by hardware nebyl funkční. Základním firmwarem v osobním počítači je tzv. BIOS (viz výše).
Dalším důležitým zástupcem je operační systém (OS, viz výše). Zajišťuje vzájemnou výměnu dat mezi aplikacemi i uživatelem a zprostředkovává grafické uživatelské rozhraní (GUI). Aby mohl OS pracovat s hardwarem (tiskárny, grafické karty, síťové karty atp.), obsahuje tzv. ovladače (v hantýrce „drivery“). BSOD (viz výše) v mnoha případech způsobují právě ovladače (zejména poškozené nebo neaktualizované).
Aplikační software
Software, pomocí kterého vykonáváte nějakou přímou činnost. Co sem spadá?
- Webové prohlížeče, ty pochopitelně slouží k prohlížení webových stránek, ale v současné době v zásadě představují jakýsi „mini OS“ nebo platformy pro běh webových aplikací nebo jako cloudových služeb.
- Řídící systémy pro I&C aplikace, logistiku, průmyslové zabezpečení a podobně.
- Informační systémy, kam spadají business intelligence systémy nebo např. ERP systémy či manažerské informační systémy.
- Grafický software pro tvorbu a úpravy počítačové grafiky.
- Kancelářský software – textové a tabulkové procesory, prezentační aplikace a další. Typickým zástupcem je sada Microsoft 365.
- Inženýrské aplikace, jako jsou nejrůznější CAD/CAM nástroje apod.
- Komunikační software sloužící pro výměnu informací mezi uživateli, kromě e-mailových klientů sem rovněž spadají instant messengery, chatovací aplikace a videokonferenční software.
Bezpečnostní software
Spadá sem programové vybavení, které se nějakým způsobem týká kybernetické bezpečnosti – antivirový software, firewally a další bezpečnostní nástroje. Aktivně brání vůči účinkům malwaru. Malware je škodlivý software, který se může na počítači objevit v důsledku phishingu, porušení bezpečnostních politik společnosti, případně kvůli selhání bezpečnostního softwaru. Mezi typické zástupce patří ransomware (vyděračský software) a spyware (špehovací software).
→ Tip: Zjistěte více o phishingu – co to je a jak se nenechat přelstít.
Základy IT – hardware
Pojmem hardware (v hantýrce „železo“) označujeme veškeré fyzicky existující technické vybavení počítačů, systémů nebo počítačových periferií. My se v rámci základů IT pro manažery zaměříme pouze na osobní počítače. Pojďme si jej virtuálně rozebrat a nahlédnout do jeho útrob. Co uvnitř najdeme?
Základní deska
Základní deska (případně mateřská deska, motherboard, MTB) je základní součást hardwaru osobních počítačů, jde o jakýsi „podvozek“ vašeho stroje. Vzájemně propojuje jednotlivé komponenty a napájí je. Dále obsahuje konektory pro připojení periferií (audio, video, síť apod.). U desktopových počítačů je plně modulární – můžete měnit procesor (viz dále), do slotů lze osazovat různé přídavné karty (grafické, síťové, zvukové atd.) či operační paměti. U laptopů je modularita značně omezená, ty lepší nabízí výměnu či rozšíření operační paměti, ale zbytek komponentů je na desce pevně integrovaný, a pokud chcete provést upgrade, obvykle to znamená kompletně nový notebook.
Procesor (CPU)
Mozek počítače, procesor (CPU, central processing unit) je nejdůležitější hardware. Čip malý rozměry, ale obrovský výkonem – u běžných kancelářských počítačů zajišťuje v zásadě téměř celý výpočetní výkon (u specializovanějších strojů část určitých výpočtů přebírá grafická karta, o tom ale až dále) prostřednictvím několika miliard transistorů uspořádaných v logických obvodech.
Rychlost CPU se měří pomocí taktovací frekvence v jednotkách MHz či GHz (tzn. miliony či miliardy taktů za sekundu). Na rozdíl od dřívějších dob ale rychlost neudává skutečný výpočetní výkon, zde se situace bohužel poněkud komplikuje. Záleží na spoustě dalších parametrů, např. architektura, instrukční sady, velikost cache a počet jader. Jako „jádro“ si můžete pro zjednodušení představit takové malé samostatné CPU. Vícejádrové CPU (a s jinými se dnes prakticky už nesetkáte) si můžete tedy interpretovat jako několik paralelních CPU.
Grafická karta (GPU)
Obecně řečeno zajišťuje grafický výstup. V případě kancelářských počítačů a notebooků se setkáte výhradně s integrovanou grafickou kartou na MTB, která si bere společné prostředky spolu s CPU a RAM (viz dále). Pokud budete potřebovat pro určité stroje výstup na více monitorů (řídící a kontrolní stanoviště, grafika a sazba nebo kterékoliv pracoviště, kde potřebujete velkou plochu), bude zapotřebí osadit MTB specializovanou grafickou kartou, která nabídne 2–6 výstupů pro zobrazovací zařízení (monitory).
Pro výkonné počítače na CAD/CAM aplikace (viz výše), vývoj a výzkum nebo práci s 3D grafikou, budete potřebovat dedikovanou 3D grafickou kartu s výkonným GPU (obdoba CPU, v tomto případě Graphics Central Processing Unit, GPU). Oproti CPU poskytne (v určitých aplikacích) výrazně vyšší výpočetní výkon. Ten si ovšem také zaplatíte – v rámci PC o nejdražší kus počítačového hardwaru, který se mnohdy vyrovná, nebo i předčí celkovou cenu za všechny ostatní komponenty počítače.
Operační paměť (RAM)
Jsou v ní uložené všechny běžící programy včetně OS, jejich data se sdílí s CPU. Data lze do RAM libovolně zapisovat i odstraňovat, ovšem bez napájení se nezvratně ztratí. Pro stroje, které pracují s velkými daty, jako jsou rozsáhlé databáze, grafické aplikace s větším množstvím assetů atp., se potom doporučuje minimálně 32 GB RAM nebo více. Pozor, pokud používáte u notebooků tzv. režim spánku – ten počítač zdánlivě vypne, ale RAM je stále aktivní. To znamená, že také neustále spotřebovává energii a pokud není notebook připojený k napájení, může spotřebovat veškerou energii v akumulátoru. Poté dojde ke ztrátě dat (v opravdu smolném případě i k jejich poškození). Proto používejte u notebooků raději hibernaci. Data se z RAM překopírují do stránkovacího souboru na pevném disku a počítač nespotřebovává žádnou energii.
Disk (HDD a SDD)
Pevný disk (harddisk drive, HDD) je počítačový hardware, sloužící k dočasnému nebo trvalému uchovávání většího množství dat, která zůstanou na pevném disku uložená i bez napájení. U serverů a lacinějších notebooků se setkáte s klasickými plotnovými disky. Mají velkou kapacitu, ale jsou hlučné, náchylné k poškození a pomalé.
U osobních počítačů se proto dnes používá nástupce HDD nazvaný SSD (solid state drive). Neobsahuje žádné mechanické součástky, data ukládá na polovodičovou flash paměť. Má tak výrazně nižší spotřebu elektrické energie a je naprosto tichý. A oproti klasickým HDD extrémně rychlý, až o jeden řád. Nevýhodou ovšem je výrazně vyšší cena v poměru ke kapacitě oproti klasickým plotnovým diskům.
→ Tip: Mohlo by vás zajímat, jak na správné zálohy dat aneb pravidlo 3-2-1.
Obraťte se na nás
Máte aspoň trochu větší přehled v základech IT? Nebo vám z přemíry všech těch pojmů a technických popisů jde stále hlava kolem? Nevadí, vše vyřešíme za vás – denně se staráme o ICT u více než 150 zákazníků veřejného i komerčního sektoru. Obraťte se na nás, rádi pomůžeme i vám.
