Co je firemní kultura?
Kulturou se v tomto případě nemyslí koncerty a divadelní představení, ale soubor hodnot, přesvědčení a chování, které charakterizují vaši firmu. Nejvíce je patrná právě v atmosféře, která v podniku vládne. A protože ovlivňuje motivaci, výkonnost a spolupráci zaměstnanců, je rozhodně extrémně důležitou součástí každé společnosti.
Každá firma má zcela jedinečnou firemní kulturu. Určitě jste to sami zažili, když jste byli na pohovorech nebo jednáních s dodavateli, partnery či klienty – některé firmy působí chladně, odtažitě až znuděně, jinde je cvrkot jako v mraveništi a v dalších je pohoda a přátelská atmosféra.
Typy firemní kultury
K různým typům podniků se přirozeně hodí různé typy firemní kultury.
Banky, právní kanceláře a státní organizace mají obvykle konvenční firemní kulturu, kde se vyžaduje formální vystupování i oblékání a je zde tradiční hierarchie.
Start-upy a menší společnosti mají naopak často horizontální firemní kulturu, kde se pracovní pozice a jejich názvy často proměňují. Mezi nadřízenými a podřízenými není takový rozdíl a prostředí je orientované na týmovou spolupráci, komunikaci, kreativitu a inovace.
A například tržní kulturu mají progresivní společnosti, které jsou orientované na zisk a růst. Proto zde hrají roli konkrétní výsledky, plnění kvót a dosahování cílů. Atmosféra může být často soutěživá.
Typů firemní kultury je celá řada a málokterá společnost splňuje tyto učebnicové definice, ale spíše většinou různě mísí jednotlivé přístupy tak, aby odpovídaly konkrétnímu podniku.
Jak je to s firemní kulturou v praxi?
Zpravidla se odvíjí od toho, jaký je ředitel a nejvyšší vedení firmy. To totiž dává zaměstnancům jasný příklad chování a ztělesňuje firemní hodnoty, které by měl přejímat i zbytek firmy. Jakmile se vedení odchyluje od firemních hodnot a takříkajíc káže vodu, ale pije víno, je tato nerovnováha znát v celé firemní kultuře, která náhle působí neautenticky a zmateně.
Firemní kulturu můžete rozvíjet organicky nebo pomocí strategie.
- Organicky se rozvíjí tím, že se schází čím dál větší počet podobně smýšlejících lidí. Velkou roli zde tedy hraje nábor zaměstnanců a manažeři, kteří jdou svým chováním příkladem, a tak motivují ostatní, aby je napodobovali.
- Strategický přístup spočívá ve stanovených firemních postupech, procesech a událostech. Například konkrétní dress code, vybavení kanceláří, pravidla komunikace mezi nadřízenými a podřízenými, meetingy nebo „neformální čtvrtky“, „pizzové pátky“ a podobné události.
Rozvoj firemní kultury
K rozvoji firemní kultury přispívají především podobně smýšlející lidé, jasně stanovené hodnoty, transparentní komunikace a obousměrná zpětná vazba.
Jedním z prvních kroků je tedy definovat hodnoty a cíle vaší firmy zaměřené na dlouhodobý růst. Tím vytvoříte základní pilíře pro budování firemní kultury.
Otevřená komunikace znamená informování zaměstnanců o důležitých rozhodnutích a změnách ve firmě a poskytování prostoru na sdílení jejich myšlenek a názorů. Buďte transparentní i ohledně současných úspěchů a neúspěchů firmy.
Podporujte pozitivní atmosféru a kolegiální vztahy mezi zaměstnanci. Uznávejte a oceňujte jejich úspěchy a poskytujte zpětnou vazbu. Buďte empatičtí vůči jejich potřebám, ale zároveň vyžadujte respekt a profesionální jednání.
Rozhodně investujte do profesního růstu zaměstnanců. Poskytujte příležitosti pro školení, mentorství a rozvoj dovedností. Tím nejenže zvýšíte jejich loajalitu a spokojenost, ale také získáte kvalifikované zaměstnance schopné vykonávat náročnější úkoly.
Nezapomínejte na work-life balance. Lidé nejsou stroje a odpočatí budou podávat lepší výkony, zatímco když je budete přetěžovat, dost možná vyhoří. Dopřejte jim tedy potřebné pauzy, občasnou práci z domova, dovolenou nebo flexibilní pracovní dobu. Firemní kultura přepracovaných „zombíků“ není k ničemu.
Kdo má firemní kulturu na starost?
Na firemní kultuře se podílí úplně všichni, největší zodpovědnost je ale na vedení firmy a manažerech jednotlivých oddělení. Jak jsme už říkali, ti musí jít příkladem a starat se nejen o zisky, ale i o blaho svých podřízených.
Velkou roli zde také hraje HR, které by mělo zamezit konfliktům na pracovišti a všechny případné problémy podchytit hned v zárodku. Firmy stále častěji najímají tzv. happiness managera, jehož úkolem je zajistit, aby zaměstnanci měli příznivé pracovní podmínky a aby se ve firmě cítili šťastní, motivovaní a spokojení.
Možná se vám něco takového na první pohled zdá zbytečné, ale není. Pamatujte, že peníze a jiné benefity jsou jistě dobrá motivace, ale pokud se lidé v práci cítí nešťastní, stejně dřív nebo později odejdou a jejich rozpoložení se podepíše na celém fungování firmy.
